Belize je země s nejmenším počtem obyvatel ve Střední Americe – žije zde přibližně 426 tisíc lidí. Na rozdíl od svých sousedů se zde mluví anglicky, což přitahuje především turisty z USA (ale i Evropy). Kvůli turistickému ruchu je ale Belize výrazně dražší než většina ostatních středoamerických zemí.
Země je známá hlavně svými krásnými plážemi, korálovými útesy a přímořskými resorty. Jak se ale do Belize dostat po zemi a jak tuto malou zemi procestovat, pokud nechcete utrácet za drahé hotely a soukromou dopravu?
Do Belize se dá přiletět na několik míst. Hlavní letiště se nachází u Belize City
a další například v Placencii. V hlavním městě Belmopanu, které má pouze asi 20 tisíc obyvatel a leží ve vnitrozemí, letiště není. Největším a nejdůležitějším městem země je proto Belize City na severovýchodě země. Přesto je Belmopan důležitým uzlem alespoň pro autobusovou dopravu.
Místní měnou je belizský dolar, který má přesně poloviční hodnotu amerického dolaru. Jeden americký dolar tedy odpovídá dvěma belizským dolarům a místní vám ho často za tento kurz bez problémů vymění. Na mnoha místech se dá platit
i americkými dolary a stále častěji jsou přijímány i platební karty.
Belize je bývalou britskou kolonií a i po získání nezávislosti si země zachovala některé symboly z koloniální éry – například na bankovkách najdete britské panovníky.
Autobusem z Flores nebo Santa Eleny
Mezi Guatemalou a Belize existuje pouze jeden silniční hraniční přechod. Nachází se ve městečku Melchor de Mencos.
Do Melchoru se dostanete ze Santa Eleny, která leží hned vedle známého ostrova Flores, minibusem přibližně za 40 quetzalů (asi 110 Kč). Pokud tedy navštívíte Flores a archeologické naleziště Tikal, můžete odtud snadno pokračovat do Belize.
Cesta k hranici trvá kvůli horším silnicím zhruba dvě hodiny. Autobus vás vysadí v Melchoru jen pár minut chůze od hraničního přechodu. Na hranici obvykle pouze vyplníte krátký formulář a bez větších problémů vstoupíte do Belize.
Je však dobré počítat s poplatkem 20 USD při opuštění Belize, o kterém se často nikde předem nepíše – pro mě to bylo poměrně nepříjemné překvapení.
Po překročení hranice na vás bude čekat několik taxikářů. Za 5 USD vás odvezou na nejbližší autobusovou zastávku ve městě Benque Viejo del Carmen, případně až
do hlavního města Belmopan za přibližně 50 USD. Na autobusovou zastávku se ale dá dojít i pěšky – je to asi 4 km.
Autobus z Benque Viejo do Belmopanu stojí přibližně 5 BZD. Odtud můžete pokračovat buď směrem na Belize City, nebo na jihovýchod k pobřeží – například
do Dangrigy, Hopkins nebo Placencie. Je ale dobré vědět, že autobusy z Belmopanu směrem na jihovýchodní pobřeží jezdí jen několikrát denně. Například společnost Floralia odjíždí do Placencie pouze v 9:45 a 17:00 a jízdenka stojí asi 19 BZD.
Trajektem z Livingstonu nebo Puerto Barrios
Do jižní části Belize se lze dostat z Guatemaly také lodí. Pokud cestujete z Puerto Barrios nebo Livingstonu, je to pravděpodobně nejjednodušší varianta.
Plavba trvá zhruba jednu až dvě hodiny a končí ve městě Punta Gorda na jihu Belize. Odtud můžete pokračovat autobusem směrem na sever. Jednosměrná jízdenka stojí přibližně 50–60 USD. Je potřeba ji rezervovat předem a projít migrační kontrolou ještě před naloděním.
Jízdenku si můžete objednat třeba na této stránce: https://happyfishtravel.com/producto/punta-gorda-belize-o-viceversa/ nebo u společnosti Requena’s, viz obrázek.
Belize mimo resorty: farmy, příroda a místní život
Jedna z prvních věcí, která mě v Belize překvapila, byla čistota. Při cestě autobusem projedete menšími městy s téměř vesnickou atmosférou a osamělými farmami. Silnice vede krásnou zelenou krajinou a na rozdíl od některých sousedních zemí tu téměř neuvidíte odpadky nebo skládky u silnice.
Vnitrozemí Belize je klidné a mnohem méně turistické. Naproti tomu na pobřeží to žije. Přímořská města jsou plná hotelů, hostelů, resortů a restaurací.
Výběr jídla je velmi pestrý. Kromě mezinárodní kuchyně a mořských plodů doporučuji vyzkoušet místní grilované kuře s tortillami a bramborovým salátem, který je překvapivě dost podobný tomu českému.
Místní obyvatelé jsou většinou velmi přátelští a ochotni poradit. Díky tomu, že se zde mluví anglicky, je komunikace pro mnoho cestovatelů jednoduchá. V oblasti u hranic
s Guatemalou ale žije také mnoho lidí, kteří mluví španělsky.
Na druhou stranu se občas najdou i lidé, kteří jsou až příliš dotěrní – například jeden bezdomovec mě sledoval asi deset minut, než se mi ho podařilo setřást.
